Rover Perseverance objevil skrytý starověký říční systém pohřbený hluboko pod povrchem kráteru Jezero na Marsu. To naznačuje, že planeta podporovala kapalnou vodu – a možná obyvatelné podmínky – po mnohem delší dobu, než se dříve myslelo. Objev, který provedl radarový přístroj RIMFAX, odhaluje složité deltaické prostředí, které předchází dobře prozkoumané deltě Jezero, což naznačuje prodloužené období pro vznik mikrobiálního života.
Prodloužená doba bydlení
Již mnoho let vědci věděli, že Mars nebyl vždy tou suchou rudou planetou jako dnes. Důkazy o minulé existenci vody byly bohaté, od vyřezávaných krajin až po minerály tvořené vodou. Ale otázka, jak dlouho kapalná voda přetrvávala na povrchu, zůstala klíčová pro určení, zda se tam mohl vyvinout život. Nová data ukazují, že tekoucí voda utváří marťanskou krajinu o stovky milionů let déle, než se dosud předpokládalo.
„Podpovrchové deltaické prostředí nacházející se pod moderní deltou Jezera posouvá období potenciálního osídlení do minulosti,“ vysvětluje geomikrobioložka Emily Cardarelli.
Jak k objevu došlo
Přístroj RIMFAX společnosti Perseverance sondoval pod povrchem během 78 průletů od září 2023 do února 2024 a sbíral data na 6,1kilometrové trase do hloubek více než 35 metrů. Radarová data odhalila vrstvené horniny uspořádané do nakloněných vzorů, které odpovídají sedimentu usazenému v tekoucí vodě. Vědci také identifikovali laloky, kanály a pohřbené balvany – rysy typické pro říční systémy na Zemi.
Zvláště indikativní byla lokalita Margin, bohatá na uhličitany a olivín. Analýza dat RIMFAX ukázala, že Margin sahá do hloubky nejméně 85–90 metrů a vznikl během několika epizod ukládání sedimentů a eroze. Geologický kontext naznačuje, že tento deltaický systém vznikl již před 4,2–3,7 miliardami let, v době Noachie.
Důsledky pro život na Marsu
Objev má důležité důsledky pro pátrání po minulém životě na Marsu. Prodloužené období kapalné vody znamená delší období pro vznik mikrobiálního života, který vědci považují za nejpravděpodobnější formu života na planetě.
Zachování podpovrchových struktur může také znamenat, že biosignatury – důkazy minulého života – mohou být zachovány v minerálním složení a geochemických podmínkách hluboko pod zemí.
Marťanská krajina je pozoruhodně dobře zachovalá kvůli nedostatku tektonické aktivity a extrémním povětrnostním podmínkám. To znamená, že důkazy o minulém osídlení mohou stále existovat a čekají na své objevení.
Závěrem lze říci, že objev tohoto starověkého podzemního říčního systému podporuje myšlenku, že Mars byl kdysi planetou mnohem bohatší na vodu a potenciálně obyvatelnou. Další studie a analýzy budou rozhodující pro určení, zda život někdy vznikl v této dávno minulé marťanské minulosti.
