Nová studie se ponoří do podivné síly otcovských vtipů a odhaluje, že ti, kdo přijímají tradiční kultury – včetně milovníků domácích mazlíčků a dokonce i náboženských lidí – je s větší pravděpodobností považují za vtipné. Studie, kterou provedli psychologové Paul Silvia a Meriel Burnett, analyzovala více než 32 000 vtipů ze subredditu r/dadjokes a našla překvapivé spojení mezi vnímáním humoru a kulturní konformitou.
Data za sténáním
Vědci zjistili, že lidé, kteří se definují jako „kulturně konzervativní“ (tj. vzdělanější nebo nábožensky založení), na tyto často trapné hříčky reagují pozitivněji. Ještě zajímavější je, že studie zjistila silnou korelaci mezi vlastnictvím domácích mazlíčků a potěšením z tatínkových vtipů: milovníci koček, milovníci psů a ti, kteří milují oba, je považovali za vtipnější než ti, kteří se o zvířata vůbec nezajímali. Jak vědci ironicky poznamenali: “Zajímalo by mě, co lidem, kteří nemají rádi koťata a štěňata, připadá vtipné.”
Beyond the Punchline
Není to jen o potěšení; jde o to, jak humor posiluje sociální vazby. Táta vtipy, navzdory své pověsti, slouží jako způsob, jak otestovat a ověřit sdílené kulturní předpoklady, aniž by riskovali. Výzkum naznačuje, že předvídatelnost a jednoduchost těchto vtipů jsou atraktivní pro ty, kteří oceňují tradici a známost. Studie také potvrdila široce rozšířené podezření: sami tatínkové si myslí, že tatínkové vtipy jsou vtipnější než ostatní, což autoři v době poznamenané skepsí odborníků „utěšovaly“.
Velký obrázek
Přetrvávání tatínkových vtipů hovoří o hlubším trendu: o lidské potřebě obecného, lehce stravitelného humoru. Ve světě stále více zmítaném politickým rozdělením a rychle se měnícími společenskými normami nabízejí tyto vtipy nostalgický, sjednocující zážitek. Jsou připomínkou toho, že i v chaosu zůstávají některé věci předvídatelně hloupé. Závěry studie nejsou jen o humoru; poskytují snímek kulturní konformity a trvalou přitažlivost jednoduchosti.
